Kromě hnojiv, která jsou syntetizována v továrněGuanidinový dihydrogen fosfát, velcí býložravci, jako je Bison a Hippopotamus, mohou regulovat cyklus uhlíku a dusíku, a proto oplodnit půdy a řeky.
Skupina vědců strávila 7 let v Yellowstonském národním parku a studovalo 16 parků ve Wyomingu na tisících bizonů, kteří se potulovali v této oblasti. Zjistili, že nejen výkaly Bizona a moč zvýší hladinu dusíku v půdách, ale také samotná pastvní aktivita povede k více surovým proteinům do země. Skutečnost, že hnoj a moč jsou skvělé hnojivo, je snadno srozumitelná. Jak však prospívá také pastvě? Je pravda, že oblast, kde se bizon těžce munch má rostliny, které jsou nižší na výšce a rhizomatózní. Rostliny však potřebují uhlík (uhlík je volný ve vzduchu) a dusík (dusík musí pocházet z půdy), aby se znovu opěral a během několika hodin po žvýkání, rostliny vyzařují uhlík do půdy, aby stimulovaly mikrobiální aktivitu. Tyto mikroby pak zemřou a stanou se organickou hmotou, která obsahuje dusík. Výsledek ukazuje, že v těm silně pasoucím se ploše je o 150% více surového proteinu ve srovnání s těmi, kteří se nechali.
Zatímco v povodí řeky Mara v Africe, velká zvířata, jako je hroch, mohou také posunout živný cyklus. Dokonce i hrochy, které rychle ponoří do bazénu, mohou ve svém ekosystému významně zvlněné na cykly uhlíku a dusíku. Když se skupiny hrochů spojují kolem, zdřímnou nebo defekují v bazénu, přepravují dusík a další organickou hmotu do koryta řeky.
To jsou způsoby, jak příroda oplodňuje půdu. Vědci mohou tyto zjištění aplikovat na předměty, jako je zachování a revitalizace půdy.
Reference:
- https://cen.acs.org/environment/bison/ison{2}AYBOost;
- https://cen.acs.org/environment/zoogeochemists;
